Příběh

Velký konflikt

Již od počátku byly síly Světla a Temnoty zaneprázdněny nekonečnou válkou: Velkým Konfliktem, kde vítěz poté povstane z apokalyptického popela a bude vládnout všem stvořením. Tohoto konce se Andělé a Vysoká Nebesa snaží dosáhnout přísnou vojenskou kázní. Sarafinští válečníci ničí nepřátele Světla mečemi napuštěnými moralizujícím hněvem a spravedlností. Andělé věří pouze naprosté kázni, která může řádně obnovit pořádek v nespočetně královstvích. Zatím co démoničtí obyvatelé Horoucího Pekla rozdmýchávají neomezený chaos, jenž je všem ryze přirozený.

Běsnící bitvy Velkého Konfliktu často porušují strukturu skutečnosti samé a křižují čas i prostor. Od křišťálové klenby samého srdce Vysokých Nebes až po tajemnou Pekelnou Výheň podsvětí. Válečníci těchto nekonečných království proudí všude tam, kam je jejich nadčasové boje zavedou. Proslulé činy hrdinů obou království si vysloužily úctu a respekt v obou znesvářených královstvích.

Největší z těchto hrdinů byl Izual, nejvyšší Archanděl Tyrael a nositel plamenného meče Azurewrath. Ten jednou velel téměř úspěšnému a nelítostnému tažení na Pekelnou Výheň, na stvoření temných démonických stínů. Byl velmi blízko vítězství, jež bylo zmařeno dvěma pekelnými vládci a jejich zbraněmi - jelikož tento úkol nebyl Vysokým Nebesům předurčen k naplnění.

Izual sice vyhrál nad Legiemi chaosu, avšak tragicky zmizel v Temnotách. Jeho osud poukázal na skutečnost, že Andělé a Démoni mohou nebojácně vstoupit do jakékoliv nepřátelské sféry - i tak daleké v níž žijí již jejich nenávidění nepřátelé.

Ačkoliv Velký Konflikt plál žhavěji a déle než některé hvězdy na obloze, žádná z obou stran si nemohla zajistit stabilní převahu nad tou druhou. A tak obě strany hledali jinou cestu k vítězství a chtěli jej otočit na svou stranu. A tak s příchodem člověka a jeho královstvím smrtelníků, postihla Velký Konflikt zásadní přestávka. Obě armády přestaly v bezduchém putování a čekali, na čí stranu se člověk přikloní.

Smrtelníci měli jedinečnou možnost výběru mezi Temnotou a Světlem. A to mohlo být rozhodujícím faktorem ve výsledku Velkého Konfliktu, a proto sestupovali zástupci obou znepřátelených království do království smrtelných, aby bojovali o přízeň člověka...

Hříšná válka

Příchod Velkého Konfliktu do království smrtelných je znám jako Hříšná Válka. Démoni a Andělé, mezi lidmi skrývaní i odhalovaní, se tajně pokusili přilákat smrtelníky do svých vlastních sporů. Oproti tomu však síly Temnot zjistili, že smrtelníci mnohem více reagují na brutální násilí, než na jiný druh menšího nátlaku. A tak si začali terorem podřizovat smrtelníky. Andělé proti onomu nátlaku Démonů bojovali lidskostí, ale všechny jejich až příliš často přísné metody a obzvláště náročné tresty byly úspěšné akorát v odcizování se těm, kteří jen vyhledávali ochranu.

Mohutné bitvy Hříšné Války probíhali často, avšak málokdy byly zpřístupněny očím zasvěcených smrtelníků. Pouze pár osvícených duší si bylo vědomo přítomnosti nadpřirozených bytostí, jenž se procházeli mezi takovouto změtí pozemských bytostí. Jen velmi silní smrtelníci se vynořili a přijali výzvu Hříšné Války a přidali se k jedné z válčících stran této prokleté Hříšné Války. Proslulé činny těchto velkých smrtelných válečníků sloužících za úplatu si vyžádaly úctu i nenávist znepřátelených světů. Ačkoli před těmito válečníky menší démoni poklekali a věřili, že to bude právě smrtelnost, která přiměje člověka být zvrácený svou "velkou" rolí ve všech významných intrikách.

Tito zvrácení lidé s Démony učinili mnoho hrubých, násilných a velmi často až brutálních razií proti království smrtelných. Někteří lidé se od Démonů naučili jejich hluboké nenávisti a poté jí použili i proti obyvatelům samotného Pekla. Tak ale neučinil smrtelník Horazon Vyvolávač. Ten svolal vyzíváním Démony, a pak je pozabíjel. Horazon, spolu se svým bratrem Bartucem byly členy Východního klanu mágů známého jako Vizjerei. Tento tajuplný klan studoval způsoby Démonů a vytvářel seznamy jejich zvyklostí již po mnoho generací. Pln těchto vědomostí byl Horazon schopný převzít práci Vizjerei a využít to pro své šílené záměry. Obyvatelé Pekla se pokusili tomuto neohroženému smrtelníku pomstít, ale Horazon vyvázl jelikož ve své tajné svatyni zvolil tu správnou cestu - cestu Světla.

Bartuc, bratr Horazona byl ale nakonec zlákán na stranu Temnot, na kterou se poté přidal. Podlehl neobyčejné síle a dlouhověkosti. Za Hříšné Války bojoval na straně Pekla proti prokletým Vizerei a nakonec i proti svému vlastnímu bratru. Ačkoliv byl Bartuc proslulý mezi válečníky mnoha sfér, jeho převaha v bitvě byla draze vykoupena. Nenasytný chtíč po krvi smrtelníků pronikal jeho každou myšlenkou a každým jeho činem. Bartuc si brzy natolik zamiloval koupel v krvi svých obětí, až sám vykrvácel a od té chvíle se stal známým jako Vojevůdce Krve (Warlord of Blood).

Temné vyhnanství

"Sedm je číslo sil Pekelných a Sedm je i číslo Velkých Ďáblů."

• Andariel, Paní Chtíče
• Duriel, Pán Bolesti
• Belial, Pán Lží
• Azmodan, Pán Hříchu

Toto jsou skutečná jména Nižších z Velkých Ďáblů. Po nespočetně dlouho dobu vládl v Horoucím Pekle každý z nich nad svými pekelnými bratry. I když menší Čtyřka nepřetržitě bojovala o kontrolu nad vlastní částí Pekla, absolutní vládu nad celým Peklem držela Velká Trojice. Nižší Čtyřka používala temné a ďábelské intriky ve svých hledáních síly a tím se stala legendou Temného Vyhnanství.

• Mephisto, Pán Nenávisti
• Diablo, Pán Teroru 
• Baal, Pán Zkázy 

Toto jsou Hlavní Ďáblové Pekla, kteří vládli silou nejtemnější, byla to nejvyšší Trojice Ďáblů.Tři Bratři vládli nad Nižší Čtyřkou krutou silou a zlomyslnou prohnaností, protože byly nejstarší a nejsilnější ze všech Ďáblů. Tito Tři Bratři byly odpovědní za nesčetná vítězství nad silami Světla. I když nikdy neudrželi stabilní nadvládu nad Vysokými Nebesy, byla tato Trojice oprávněně u nepřátel velmi obávaná.

S příchodem člověka a následným přerušením Velkého Konfliktu, přenesli Tři Bratři svou pozornost na zvrácené duše smrtelníků. Trojice pochopila, že klíčem k vítězství nad Nebesy je člověk. A tak změnila svůj postoj prosazovaný na začátku Velkého Konfliktu. To byla příčina, proč mnozí z nižších Ďáblů nevyslechli mocnou Trojici, z čehož ale vznikly mezi Hlavními Ďábly a Nižšími Ďábly a jejich přisluhovači velké trhliny.

Ve své ignoraci začali Nižší Ďáblové věřit, že se Trojice bojí nadále válčit s Nebesy. Azmodan a Belial znechuceni ukončením války ucítili svou šanci svrhnout Hlavní Ďábly a převzít vládu nad celým Peklem. Tito dva Páni se dohodli se svými méně důležitými bratry na smlouvě zaručující jim, že podlý mor lidskosti nebude zabraňovat poslednímu vítězství synů Pekel. Azmodan a Belial pozvedli zkrvavenou korunu Velkého Konfliktu a a povstali proti Velké Trojici. A takto se vzedmulo téměř celé Peklo proti Třem Bratrům...

Bratři bojovali se všemi Démony z podsvětí, a tak jejich zásluhou byla vyhlazena jedna třetina zrádných pekelných Legií Temnoty. Nicméně nakonec byly přemoženi válečným Rohem Smrti vedeným zrádným Azmodanem a Belialem. Hlavní Ďáblové byly oslabeni a znaveni, a tak jejich duchovní formy byly vyhoštěny do království smrtelných. Azmodan doufal, že tam zůstanou uvězněni navěky. Azmodan věřil, že s vyhnanou Trojicí nastolí uvolnění lidskosti, a že Andělé budou přinuceni změnit svoji moralizující taktiku - a tím pádem nechají opuštěnou a nechráněnou Nebeskou Bránu. Zbytek přívrženců Hlavní Trojice vyhnané hněvem Azmodana a Beliala utekl do království smrtelníků, aby byly již mimo dosah svých ztracených pánů.

Jak boje na bojištích Pekla utichly, začali Azmodan a Belial bojovat o získání vlády nad Peklem během nepřítomnosti Tří Bratrů. Celé Peklo se rozdělilo na frakce Beliala a Azmodana, zatímco síly Vysokého Nebe neustále dorážely až téměř na samé Brány Pekla. Smlouva mezi nimi uzavřená již pozbyla platnosti a oni sami proti sobě poslali zbylé Legie Temnot přidružené ke každému z pánů. Takto se dostalo Peklo do krvavé mohutné války, trvající dodnes.

Spoutání trojice

Nakonec se spolčil tajemný Řád smrtelných mágů s Archandělem Tyraelem a tito čarodějové uspořádali hon na Hlavní Trojici a skoncovali s jejich zlomyslným a zuřivým řáděním. Řád byl znám jako Horadrim a byl charakteristický svými tajemnými a kouzelnickými praktikami. Horadrim chytil dva z bratrů pomocí silných artefaktů, nazývanými Kameny Duše. Mephisto a Baal byli chyceni do pasti vírem, nastraženým právě Kameny Duší. Pak byli pohřbeni pod dunami zpustlé východní pouště. Síly nenávisti a zlomyslnosti se, jak pomalu nastupoval mír na zemi, na východě zmenšily. Ještě však po mnohá desetiletí pronásledoval Horadrim toho nejkrutějšího - třetího bratra, Diabla. Věděl, že nebude-li Pán Hrůzy zkrocen, nemůže nikdy v království lidí nastoupit trvalý mír.

Horadrim pronásledovali Diabla na pouti hrůzy a anarchie v západních zemích. Po velké bitvě, draze zaplacené životy mnoha duší, byl Pán Hrůzy zajat a uvězněn v posledním Kamenu Duše. Tito mniši přenesli tento prokletý kámen do země Khandurasu, kde jej v Tristramu v klášteře, domu světské pozůstalosti mučedníků jejich řádu pohřbili.

Sláva Khandurasu upadla a členů Horadrimu ubývalo. A kdysi tak silný řád, jenž přestal hledat stále nové vědomosti, se rozplynul v neznámu. Nakonec i kdysi obrovský klášter, tímto řádem vybudovaný, klesl v ruinách času. I přesto, že se vesnice okolo starého kláštera rozvíjely a rostly, nikdo neznal tajemství chodby, ukryté pod chladnou zemí. Nikdo ani netušil o planoucím rudém drahokamu, který pulzuje v samotném srdci labyrintu.

Tam Pán Hrůzy spí a očekává čas svého znovuzrození. Věz, že bude hledat tělo mladé a nadané, aby ho ovládl - takové, které je nevinné a jednoduše ovladatelné. Poté povstane, aby osvobodil své Bratry a znovu rozvířil plameny Hříšné Války, která opět pozná zuřivost Tří.